O víkendu při slavnostech ve Slezských Rudolticích výtvarnice Hana Klimošková z ateliéru Drak poprvé představila veřejnosti svou představu o podobě Hotzenplotze a tlumočnice Ludmila Čajanová ze sdružení Královský stolec zde přednášela o fenoménu Hotzenplotz v literatuře pro děti.

"Zpracovala jsem Hotzenplotze jako tisk i jako figurku. Nesnažila jsem se napodobovat knižní ilustrace, ale samozřejmě jsem se držela základních znaků postavy, například že má několik nožů a pistolí. Hotzenplotz by se mohl stát maskotem Osoblažska, podobně jako je třeba Praděd symbolem Jeseníků," říká Hana Klimošková.

"V češtině by spojení loupežník Osoblaha bylo divné, ale německé Räber Hotzenplotz znívelmi zvukomalebně. Díky Presslerovým pohádkám je už dnes Osoblažsko v zahraničí známé jako kraj loupežníka Hotzenplotze," uvedla za Královský stolec Dáša Návratová.

Otfried Preussler se narodil roku 1923 v německé učitelské rodině v Liberci. V dětství neslouchal vyprávění své babičky Dory o čarodějnicích, loupežnících, vodnících a strašidlech. Po maturitě v roce 1942 byl povolán na východní frontu, kde padl do sovětského zajetí. Na svobodu se dostal až roku 1949. Se svou rodinou, odsunutou z Čech, se setkal v Bavorsku. Dnes žije v Rosenheimu. Preussler za své pohádky získal řadu ocenění a pro německojazyčné čtenáře objevil i kouzlo Ladových příběhů o Kocourovi Mikešovi, které převyprávěl v knížce Kater Mikesch. Když vymýšlel jméno pro potrhlého loupežníka, vzpomněl si na libozvučný německý název Osoblahy. - Hotzenplotz.

Knížka Der Räuber Hotzenplotz poprvé vyšla v roce 1962 a následovaly další příběhy loupežníka i jejich filmové zpracování. Raubíř Hotzenplotz byl přeložen do 34 jazyků, ve světě se prodalo přes šest milionů výtisků. Dokonce i v Japonsku se Hotzenplotz řadí mezi nejčtenější dětské knihy, ale u nás je neznámý. Vzhledově se podobá našemu Rumcajsovi a příběhy jsou přirovnávány k tradičním českým pohádkám o Kašpárkovi. Dokonce v Preusslerových pohádkách Kašpárek neboli Kasper vystupuje a pomáhá překazit Hotzenplotzovy plány.

Fidel Kuba

Týdeník Krnovský Region ze dne 30.srpna 2005